|
|
Strategie učitelů prvních a druhých tříd pro začleňování outsiderů do kolektivu
PŘÍHODOVÁ, Kristýna
Diplomová práce se věnuje mapování povědomí pedagogů o problematice vrstevnického odmítání. Teoretická část shrnuje poznatky v oblastech: mladší školní věk, vztahy s vrstevníky, začleňování outsiderů a role učitele ve školním kolektivu. Praktická část se zabývá retrospektivním zkoumáním prožité zkušenosti vyčleňování formou polostrukturovaného interview. Získaná data byla vyhodnocena metodou Interpretační fenomenologické analýzy. V rámci praktické části jsme si vymezili pět výzkumných otázek. Jaká je zkušenost učitelů s vyčleňováním? Jak učitelé prožívají zkušenost s vyčleňováním? Co vnímají učitelé jako důležité při prevenci vyčleňování ve třídě? Co vnímají učitelé jako důležité při setkání s vyčleňováním ve třídě? Vidí učitelé nějaké rozdíly v práci s třídním klimatem v první a druhé třídě? Výsledky výzkumu naznačují, že všichni respondenti se během svého života s vyčleňováním setkali. Prevenci vnímají respondenti jako podstatnou součást procesu vzdělávání a výchovy. Shodují se, že při vyčleňování musí učitel reagovat bezprostředně po vzniku těchto projevů.
|
|
|
Komunitní kruh a jeho přínos pro rozvíjení vztahů mezi žáky
Blažková, Michaela ; Pospíšilová, Anna (vedoucí práce) ; Janošová, Pavlína (oponent)
Komunitní kruh je metodou, kterou mohou učitelé využívat nejen pro osobní rozvoj svých žáků, ale také pro budování jejich vzájemných vztahů i celého kolektivu. Tato diplomová práce s názvem "Komunitní kruh a jeho přínos pro rozvíjení vztahů mezi žáky", pojednává o využívání komunitního kruhu učiteli a to právě z pohledu jeho přínosu pro vztahy mezi žáky. Teoretická část vymezuje základní pojmy, jako jsou např. komunitní kruh a vyčleňování či klima školní třídy. Praktická část se zabývá interpretací získaných dat na dvou úrovních: dopad této metody do vztahů všech žáků a zároveň dopad do vztahů vyčleňovaných žáků. Výzkumné šetření přináší informace nejen o pozitivním působení této metody na utváření kultivovaného projevu, názorů čí komunikačních a sociálních kompetencích každého účastníka. Také přináší informaci o tom, že komunitní kruh je prospěšný pro prosazení vyčleňovaného žáka a jeho pocitů sounáležitosti ke skupině.
|
|
|
Nepoddajnost izraelsko-palestinského konfliktu: Komparace delegitimizačního diskurzu v politických projevech Benjamina Netanyahua a Mahmouda Abbase v letech 2015-2018
Shin, David ; Oberpfalzerová, Hana (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato bakalářské práce nahlíží a analyzuje izraelsko-palestinský konflikt optikou teorie nepoddajného konfliktu Louise Kriesberga (Kriesberg, 1998) a teorií delegitimizace Daniela Bar-Tala (Bar-Tal, 1998). Práce komparujevzájemnou delegitimizaci a diskurz izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a palestinského prezidenta Mahmouda Abbase pomocí tématické diskurzivní analýzy.Práce se zabývá konkrétně teorií delegitimizace Nety Oren a Daniela Bar-Tala(Oren, Bar-Tal,2007), která se skládáz pětidimenzí typologie delegitimizace: dehumanizace, připisování negativních rysů, vyčleňování, politické nálepkování a meziskupinové srovnávání. Projevy Benjamina Netanyahua a Mahmouda Abbase jsou vymezeny na období2015- 2018.V roce 1994 došlo k přerušení mírových dohod mezi Izraelem a Palestinou. Zároveň během tohoto období došlo ke změně charakteru konfliktu, tzv. třetí intifády, kdese jedná o sérii menších četných konfliktů. Benjamin Netanyahu a Mahmoud Abbas jako političtí vůdci obou zemí, hrají důležitou roli pro vývoj izraelsko- palestinského konfliktu. Jejich diskurz a obsah v projevech hraje důležitou roli ve společnosti, neboť udává její kurs. Oba političtí aktéři se navzájem delegitimizují aospravedlňují vlastní pozici. Netanyahuve svých projevech vyzdvihujevyspělost Izraele a delegitimizuje Palestince ve...
|
|
| |
|
|
Nepoddajnost izraelsko-palestinského konfliktu: Komparace delegitimizačního diskurzu v politických projevech Benjamina Netanyahua a Mahmouda Abbase v letech 2015-2018
Shin, David ; Oberpfalzerová, Hana (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato bakalářské práce nahlíží a analyzuje izraelsko-palestinský konflikt optikou teorie nepoddajného konfliktu Louise Kriesberga (Kriesberg, 1998) a teorií delegitimizace Daniela Bar-Tala (Bar-Tal, 1998). Práce komparujevzájemnou delegitimizaci a diskurz izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a palestinského prezidenta Mahmouda Abbase pomocí tématické diskurzivní analýzy.Práce se zabývá konkrétně teorií delegitimizace Nety Oren a Daniela Bar-Tala(Oren, Bar-Tal,2007), která se skládáz pětidimenzí typologie delegitimizace: dehumanizace, připisování negativních rysů, vyčleňování, politické nálepkování a meziskupinové srovnávání. Projevy Benjamina Netanyahua a Mahmouda Abbase jsou vymezeny na období2015- 2018.V roce 1994 došlo k přerušení mírových dohod mezi Izraelem a Palestinou. Zároveň během tohoto období došlo ke změně charakteru konfliktu, tzv. třetí intifády, kdese jedná o sérii menších četných konfliktů. Benjamin Netanyahu a Mahmoud Abbas jako političtí vůdci obou zemí, hrají důležitou roli pro vývoj izraelsko- palestinského konfliktu. Jejich diskurz a obsah v projevech hraje důležitou roli ve společnosti, neboť udává její kurs. Oba političtí aktéři se navzájem delegitimizují aospravedlňují vlastní pozici. Netanyahuve svých projevech vyzdvihujevyspělost Izraele a delegitimizuje Palestince ve...
|
host ::
RSS.